Tento článek se zabývá studiem možného mechanizmu bezproudého niklování.
Pro bezproudou depozici Ni-P povlaku byla použita hořčíková slitina AZ91, kdy primárním cílem výzkumu byla optimalizace postupu niklování pro tuto slitinu. Při optimalizaci niklovací lázně bylo u vzorku B23 použito poloviční množství redukčního činidla. Dosavadní výzkum v této oblasti předpokládá monomolekulární mechanizmus, který odpovídá reakci prvního řádu. U všech Ni-P povlaků byl pomocí EDS analýzy na elektronovém rastrovacím mikroskopu stanoven obsah fosforu a niklu. Následně byly provedeny výpočty, které potvrdily pokles poměru Ni/P ve vyloučeném povlaku o jednu čtvrtinu. Tato skutečnost by mohla odpovídat bimolekulárnímu mechanizmu bezproudého niklování.