Book Reviews

Katarína Koštialová 1 , Grigorij Mesežnikov 2 , Ivica Štelmachovič Bumová 3 , František Bahenský 4 , Veronika Beranská 5 , and Mikuláš Mušinka 6
  • 1 Katedra sociálnych štúdií a etnológie, , Banskej Bystrici
  • 2 Prezident Inštitútu pre verejné otázky, , Bratislave
  • 3 Katedra porovnávacej religionistiky, Filozofická fakulta Univerzity Komenského, Bratislave
  • 4 Etnologický ústav, , Prahe
  • 5 Etnologický ústav, , Praha
  • 6 , Prešov

If the inline PDF is not rendering correctly, you can download the PDF file here.

  • Bauman, Z. (2002). Modernosť a holokaust. Bratislava: Kaligram.

  • Bauman, Z. (2006). Komunita: Hľadanie bezpečia vo svete bez istôt. Bratislava: Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, spol. s r. o.

  • Beňušková, Z. (2009). Premeny metód, techník a záznamov výskumu na pozadí slovenskej etnológie. Slovenský národopis, 57(3), 300–311.

  • Gyárfášová, O. (2015). Sonda do historickej pamäti slovenskej spoločnosti zaostrená na mladých. Annales Scientia Politica, 4(1), 23–33.

  • McMillan, D. W., Chavis, D. M. (1986). Sense of Community: A Definition and Theory. Journal of Community Psychology, 14(1), 6–23.

  • Opoldusová, J. (2014, 4. jún). Ako dnes žije židovská komunita. Pravda. Získané z https://kultura.pravda.sk/galeria/clanok/319812-ako-dnes-zije-zidovska-komunita/.

  • Salner, P. (2000). Židia na Slovensku (medzi tradíciou a asimiláciou). Bratislava: Zing Print.

  • Salner, P. (2002). (Môj) židovský humor. Bratislava: Zing Print.

  • Salner, P. (2007). Budúci rok v Bratislave alebo Stretnutie. Bratislava: Marenčin PT.

  • Salner, P. (2016). Židia na Slovensku po roku 1945 (Komunita medzi vierou a realitou). Bratislava: Ústav etnológie SAV, VEDA.

  • Spiegel, P. (2007). Kdo jsou Židé? Brno: Barrister & Principal.

  • Višňovský, E. (2007). Komunita ako autentický domov človeka? Filozofia, 62(1), 44–53.

  • Beck, U. (2009). World Risk Society and Manufactured Uncertainties. IRIS, s. 291–299. Dostupné na: http://www.fupress.net/index.php/iris/article/view/3304.

  • Bútorová, Z., Gyárfášová, O. (2017). Názorový a hodnotový profil slovenskej verejnosti v čase vzostupu extrémizmu. In: Z. Bútorová, G. Mesežnikov (Eds.), Zaostrené na extrémizmus. Výskumná štúdia. Inštitút pre verejné otázky, Bratislava, s. 13–26.

  • Goertzel, T. (1994). Belief in Conspiracy Theories. Political Psychology, 15(4), 731–742. https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1699278.

  • Matten, D. (2004). The Impact of the Risk Society Thesis on Environmental Politics and Management in a Globalizing – Principles, Proficiency, Perspectives. Journal of Risk Research, 7(4), 377–398. Dostupné na: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1699278.

  • Milo, D., Klingová, K., Hajdu, D. (2018). Who Believes in Conspiracies? In: GLOBSEC Trends 2018. Central Europe: One Region, Different Perspectives. GLOBSEC Policy Institute, Bratislava, s. 30–33. Dostupné na: https://www.globsec.org/wp-content/up-loads/2018/05/GLOBSEC-Trends-2018.pdf.

  • Panczová, Z. (2015). Stručný úvod do problematiky sprisahaneckých teórií. Slovenský národopis, 63(3), 187–194.

  • Swift, A. (2013). Majority in U.S. still believe JFK killed in a conspiracy. Dostupné na: http://www.gallup.com/poll/165893/majority-believe-jfk-killed-conspiracy.aspx.

  • Assmann, A. (2008). Canon and Archive. In: A. Erll, A. Nünning (Eds.), Cultural memory studies: an international and interdisciplinary hand book. Berlin, New York, s. 96–108.

  • Berger, P. L. (1991). Pozvání do sociologie. Praha.

  • Halbwachs, M. (2009). Kolektivní paměť. Praha: SLON – Sociologické nakladatelství.

  • Rosenthal, G. (1994). Die erzählte Lebensgeschichte als historisch-soziale Realität: methodologische Implikationen für die Analyse biographischer Texte. In: Berliner Geschichtswerkstatt: Alltagskultur, Subjektivität und Geschichte. Zur Theorie und Praxis von Alltagsgeschichte. Münster: Westfälisches Dampfboot, s. 125–138.

  • Rosenthal, G. (2004). Biographical Research. In: C. Seale, G. Gobo, J. F. Gubrium, D. Silverman (Eds.), Qualitative Research Practice. London: Sage, s. 48–64.

  • Rosenmayr, L., Rosenmayr, H. (1978). Die menschlichen Lebensalter. Kontinuität und Krisen. München: Piper.

  • Salner, P. (1995). Svedectvo tých, ktorí prežili holokaust. Slovenský národopis, 43(4), 445–460.

  • Salner, P. (1997). Prežili holokaust. Bratislava: VEDA.

  • Salner, P. (2000). Židia na Slovensku medzi tradíciou a asimiláciou. Bratislava: VEDA.

  • Salner, P. (2012). Kto nehladoval, nikdy nepochopí, čoho je človek schopný, aby sa najedol. In: M. Vrzgulová, J. Hlavinka (Eds.), Výskum a vzdelávanie o holokauste v strednej Európe. Bratislava: Dokumentačné stredisko holokaustu, s. 85–95.

  • Sprander, R. (1984). Modelle des Alterns in der europäischen Tradition. In: H. Süßmuth, Historische Anthropologie. Der Mensch in der Geschichte. Göttingen: Vandenhoeck, s. 110–123.

  • Voľanská, Ľ. (2016). „V hlave tridsať, v krížoch sto.“ Starnutie v autbiografiách v Bratislave a Viedni. Bratislava: VEDA, Ústav etnológie SAV.

  • Vrzgulová, M. (Ed.) (2002). Videli sme holokaust. Bratislava: Nadácia Milana Šimečku.

  • Vrzgulová, M. (2007). Deti holokaustu. Bratislava: Dokumentačné stredisko holokaustu.

  • Vrzgulová, M. (2016). Nevyrozprávané susedské histórie. Holokaust na Slovensku z dvoch perspektív. Bratislava: VEDA, Ústav etnológie SAV.

  • Barth, F. (1969). Ethnic groups and boundaries: The social organization of culture difference: Oslo: Universitetsforlaget.

  • Bromlej, Ju. V. (1980). Etnos a etnografia. Bratislava. VEDA.

  • Eriksen, T. H. (2012). Etnicita a nacionalismus. Antropologické perspektivy. Praha: Sociologické nakladatelství. SLON.

  • Hroch, M. (2003). Pohledy na národ a nacionalismus. Praha: Sociologické nakladatelství. SLON

  • Nešpor, Z. R., Jakoubek, M. (2004). „Co je a co není kulturní/sociální antropologie? Námět k diskusi.“ Český lid. Etnologický časopis, 91(1), 53–79.

  • Nešpor, Z. R., Jakoubek, M. (2004). „Co je a co není kulturní/sociální antropologie po dvou letech.“ Český lid. Etnologický časopis, 93(1), 71–85.

  • Hašek, J. (1985). Tajemství mého pobytu v Rusku. Praha: Naše vojsko.

  • Nejedlý, V. (1944–1947). Čeští průmysloví průkopníci. Josef Křivánek a bratří Nejedlých – čeští průmysloví průkopníci na Rusi-Ukrajině. Podle Kroniky rodu Nejedlých, Křivánkových a Meilbekových. Dostupné z: https://www.mzv.cz/file/572785/CestiPrumyslovi-Prukopnici.doc. Navštíveno: 3. 1. 2019.

  • Štěpánek, Z. (1970). Za divadlem kolem světa. Praha: Mladá fronta.

  • Vaculík, J. (1997–2001). Dějiny volyňských Čechů I.–III. Brno: Masarykova univerzita, SČVP.

  • Vaculík, J. (2002). Češi v cizině – emigrace a návrat do vlasti. Brno: Masarykova univerzita.

  • Velemanová, V. (2003). Život a kulturní (zvláště pak divadelní) činnosti čs. legionářů v Rusku 1914–1920. In: V. Veber (Ed.), Československé legie v Rusku. Praha: Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna, s. 14–44.

  • Zuman, F., Dědina, F. (1934) Věstník Ústředního Sdružení Čechů a Slováků z Ruska 14/6, s. 61–63.

  • Mušynka, M. (1983). Naukovec z dušeju poeta. Orest Zilynskyj (19231976). Bound Brook: New York.

  • Zilynskyj, O. (1978a). Slovenská ľudová balada v interetnickom kontexte. Bratislava: VEDA.

  • Zilynskyj, O. (1978b). Lidové balady v oblasti západních Karpat. Praha: Academia.

  • Zilynskyj, O. (2013a). Vybrani praci z foľklo-rystyky. U 2 kn., NАNU, MАU, IMFЕ im. M. T. Ryľskоhо, Kyjev.

  • Zilynskyj, O. (2013b). Literaturoznavči praci, NАNU, MАU, IMFЕ im. M. T. Ryľskоhо, Kyjev.

  • Zilynskyj, O. (2013c). Ukrajins’ki balady Schidnоji Slоvaččyny, NАNU, MАU, IMFЕ im. M. T. Ryľskоhо, Kyjev.

OPEN ACCESS

Journal + Issues

Search