Effects of Dwarf Pine Stands on Slope Deformation Processes, as a Basis for their Management in the Hrubý Jeseník Mountains

Pavel Roštínský 1 , Martin Šenfeldr 2  und Petr Maděra 2
  • 1 Institute of Geonics of the Academy of Sciences of the Czech Republic, v.v.i., Department of Environmental Geography, Drobného 28, 602 00 Brno, Czech Republic
  • 2 Mendel University in Brno, Faculty of Forestry and Wood Technology, Department of Forest Botany, Dendrology and Geobiocoenology, Zemědělská 3, 613 00 Brno, Czech Republic

Abstract

This paper studies non-indigenous dwarf pine stands in the Hrubý Jeseník Mountains, from the perspective of their spatial and genetic relations to slope phenomena of deformation character. The paper contains a typology of regional slope deformations, data on their spatial distribution and specific properties, including risk estimates of their origination or further development in case of potential future dwarf pine stand clearings, as well as a three-stage categorization of dwarf pine stands based on this tendency. The results were processed using data from literary sources, map documents and aerial photos, as well as an extensive field survey. Three main types of slope deformations were distinguished on sites with highly variable geomorphological features - extensive complex phenomena with numerous subforms, linear debris flows and local shallow landslides. The acquired data show that while dwarf pine stands have no great effect on the development of large slope phenomena, they play a more significant reinforcement role in the prevention of smaller surface deformations, the origination of which is predominantly related to steeper slopes. The results of this study can serve for future decision making on the management of dwarf pine stands

Falls das inline PDF nicht korrekt dargestellt ist, können Sie das PDF hier herunterladen.

  • Brunsden, D., (1993). Mass movement; the research frontier and beyond: a geomorphological approach. Geomorphology, 7: pp. 85-128.

  • Bureš, L., (1974a). Návrh projektu na experimentální likvidaci části klečového porostu ve státní přírodní rezervaci Malá kotlina. Správa CHKO Jeseníky, SÚPPOP, Praha.

  • Bureš, L., (1974b). Návrh projektu postupné likvidace kosodřeviny ve státní přírodní rezervaci Velká kotlina. Manuskript, Správa CHKO Jeseníky, SÚPPOP, Praha.

  • Businský, R., (1998). Agregát Pinus mugo v bývalém Československu: taxonomie, rozšíření, hybridní populace a ohrožení. Zprávy České Botanické Společnosti, 33: pp. 29-52.

  • Chlupáč, I., Brzobohatý, R., Kovanda, J. & Stráník, Z., (2002). Geologická minulost České republiky. Academia, Praha. 437 p.

  • Dalrymple, J.B., Blong, R.J. & Conacher, A.J., (1968). A hypothetical nine-unit landsurface model. Zeitschrift für Geomorphologie, 12: pp. 60-76.

  • Demek, J., Mackovčin, P., et al. (2006). Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno. 582 p.

  • Dikau, R., Brunsden, D., Schrott, L., Ibsen, M.-L., et al. (1996). Landslide recognition. Identification, movement and causes. Wiley, Chichester. 251 p.

  • Gába, Z., (1992). Mury pod Keprníkem v červenci 1991. Severní Morava, 64: pp. 43-50.

  • Hamerník, J., Musil, I., (2007). The Pinus mugo complex - its structuring and general overview of the used nomenclature. Journal of Forest Science, 53: pp. 253-266.

  • Horák, J., (1977). K problematice sudetských holí. In: J. Štursa (Ed.): Člověk a horská příroda ve XX. století, (p. 114-121). Špindlerův Mlýn.

  • Hošek, E., (1973). Vývoj dosavadního hospodaření v nejvyšších polohách Jeseníků a jeho vliv na horní hranici lesa. Campanula, 4: pp. 69-81.

  • Hošek, J., Banaš, M., Černá, K., Hédl, R., Holuša, J., Kašák, J., Kočí, M., Kočvara, R., Kopalová, I., Křížek, M., Kuras, T., Kyncl, T., Majkus, Z., Novák, J., Petr, L., Potůčková, M., Šenfeldr, M., Souček, J., Treml, V., Wild, J., Zeidler, J. & Zmrhalová, M., (2007). Vliv výsadeb borovice kleče (Pinus mugo) na biotopovou a druhovou diverzitu arkto-alpinské tundry ve Východních Sudetech (CHKO Jeseníky, NPR Králický Sněžník). Návrh managementu těchto porostů. Zpráva o řešení projektu VaV SM/6/70/05. Hořovice. 268 p.

  • Hrádek, M., (2010). Význam kleče pro udržení stability horských svahů v Hrubém Jeseníku. In: Campanula. Sborník referátů z konference ke 40. výročí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, (p. 106-108). AOPK ČR - Správa CHKO Jeseníky, Jeseník.

  • Hrádek, M., Lacina, J., (2003). Destructional landforms arisen from extreme events in the Desná River valley and their vegetation. Moravian Geographical Reports, 11 (1): pp. 2-19.

  • Hrádek, M., Malik, I. & Owczarek, P., (2006). Zapis aktywności spływów gruzowych na podstawie analyzy przyrostów rocznych drzew (Sudety Wschodnie). In: I. Smolová (Ed.): Geomorfologické výzkumy v roce 2006, (p. 65-69). Univerzita Palackého, Olomouc.

  • Křížek, M., (2007a). Periglacial landforms above the alpine timberline in the High Sudetes. In: J. Kalvoda, A. Goudie: Geomorphological variations, (p. 313-337). P3K, Prague.

  • Křížek, M., (2007b). Rychlé svahové procesy a jejich vztah k porostům borovice kleče. In: J. Hošek et al.: Vliv výsadeb borovice kleče (Pinus mugo) na biotopovou a druhovou diverzitu arkto-alpinské tundry ve Východních Sudetech (CHKO Jeseníky, NPR Králický Sněžník). Návrh managementu těchto porostů. Zpráva o řešení projektu VaV SM/6/70/05, (p. 208-220). Hořovice.

  • Jeník, J., (1961). Alpínská vegetace Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. Academia, Praha. 412 p.

  • Kuras, T., Beneš, J. & Konvička, M., (2001). Behaviour and within-habitat distribution of adult Erebia sudetica sudetica, endemic of the Hruby Jesenik Mts., Czech Republic (Nymphalidae, Satyrinae). Nota Lepidopterologica, 24: pp. 69-83.

  • Midriak, R., (1983). Morfogenéza povrchu vysokých pohorí. VEDA, Bratislava.

  • Migoń, P., Hrádek, M. & Parzóch, K., (2002). Extreme events in the Sudetes Mountains. Their long-term geomorphic impact and possible controlling factors. Studia Geomorphologica Carpatho-Balcanica, 36: pp. 29-49.

  • Nemčok, A., Pašek, J. & Rybář, J., (1974). Dělení svahových pohybů. Sborník geologických věd, Hydrogeologie, inženýrská geologie, 11: pp. 77-97.

  • Maděra, P., Buček, A., (2012). Úvod. In: M. Šenfeldr et al.: Kleč v horské krajině Hrubého Jeseníku. Geobiocenologické spisy, 16, (p. 7-8). CERM, Brno.

  • Opletal, M., et al. (1997). Geologická mapa ČR 1:50 000, list 14-24 Bělá pod Pradědem. Česká geologická služba, Praha.

  • Pilous, V., (1973, 1975, 1977). Strukturní mury v Krkonoších I, II, III. Opera Corcontica, 10: 15-69, 12: 7-50, 14: pp. 7-94.

  • Řehánek, T., (2003). Klimatická charakteristika CHKO. In: V. Kavalcová, K. Kavalec et al.: Chráněná území CHKO Jeseníky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. 60 p.

  • Roštínský, P., (2010). Svahové deformace v oblasti Keprníku, Hrubý Jeseník. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2009, pp. 20-23.

  • Roštínský, P., (2012). Vztahy klečových porostů ke geomorfologickým procesům. In: M. Šenfeldr et al.: Kleč v horské krajině Hrubého Jeseníku. Geobiocenologické spisy, 16, (p. 15-69). CERM, Brno.

  • Rybář, J., (1999). Rozbor příčin zvýšeného výskytu svahových deformací v České republice v červenci 1997. Geotechnika, 1999 (2): pp. 7-14.

  • Rybář, J., et al. (1999). Hodnocení rizik nestability svahů v oblasti Valašské Meziříčí- Mikulůvka-Jablůnka-Malá Bystřice v okrese Vsetín. Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, Praha. 21 p.

  • Sekyra, J., Kociánová, M., Štursová, H., Kalenská, J., Dvořák, I. & Svoboda, M., (2002). Frost phenomena in relationship to mountain pine. Opera Corcontica, 39: pp. 69-114.

  • Šenfeldr, M., Maděra, P., Buček, A., Roštínský, P., Špinlerová, Z., Culek, M., Friedl, M., Štykar, J., Vavříček, D., Pecháček, J., Tippner, A. & Sedláček, A., (2012). Kleč v horské krajině Hrubého Jeseníku. Geobiocenologické spisy, 16. CERM, Brno. 236 p.

  • Šilhán, K., (2008). Geomorfologie blokovobahenních proudů v Moravskoslezských Beskydech. Disertační práce, Ostravská unverzita, Ostrava. 156 p.

  • Sokol, F., (1965). Vliv přírodního prostředí a lidské činnosti na vznik svahových sesuvů a dosavadní zkušenosti s jejich rekultivací v Hrubém Jeseníku. Kandidátská disertační práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. 370 p.

  • Štykar, J., Buček, A., (2012). Vývoj biotopů po odstranění kleče. In: M. Šenfeldr et al.: Kleč v horské krajině Hrubého Jeseníku. Geobiocenologické spisy, 16, (p. 202-214). CERM, Brno.

  • Tolasz, R., et al. (2007). Climate Atlas of Czechia. Czech Hydrometeorological Institute, Prague.

  • Tippner, A., (2012). Rozšíření klečových porostů. In: M. Šenfeldr et al.: Kleč v horské krajině Hrubého Jeseníku. Geobiocenologické spisy, 16, (p. 9-14). CERM, Brno.

  • Treml, V., (2005). Vliv kleče na geomorfologické procesy. In: J. Hošek et al.: Vliv výsadeb borovice kleče (Pinus mugo) na biotopovou a druhovou diverzitu arkto-alpinské tundry ve Východních Sudetech (CHKO Jeseníky, NPR Králický Sněžník). Návrh managementu těchto porostů. Zpráva o řešení projektu VaV SM/6/70/05, (p. 54-67). Hořovice.

  • Treml, V., (2009). Lavinové dráhy. In: Hrnčiarová, T. et al.: Landscape atlas of the Czech Republic. Ministry of the Environment of the Czech Republic and Silva Taroucy Research Institute for Landscape and Ornamental Gardening, Praha-Průhonice.

  • Treml, V., Banaš, M., Kuras, T., Zeidler, M. & Kočvara, R., (2007). Návrh managementových opatření porostů borovice kleče (Pinus mugo) v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku. In: J. Hošek et al.: Vliv výsadeb borovice kleče (Pinus mugo) na biotopovou a druhovou diverzitu arkto-alpinské tundry ve Východních Sudetech (CHKO Jeseníky, NPR Králický Sněžník). Návrh managementu těchto porostů. Zpráva o řešení projektu VaV SM/6/70/05, (pp. 221-268). Hořovice.

  • Treml, V., Křížek, M., (2006). Vliv borovice kleče (Pinus mugo) na strukturní půdy v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku. In: J. Hošek et al.: Vliv výsadeb borovice kleče (Pinus mugo) na biotopovou a druhovou diverzitu arkto-alpinské tundry ve Východních Sudetech (CHKO Jeseníky, NPR Králický Sněžník). Návrh managementu těchto porostů. Zpráva o řešení projektu VaV SM/6/70/05, (pp. 69-83). Hořovice.

  • Treml, V., Křížek, M., (2007). Vliv borovice kleče (Pinus mugo) na půdní kopečky (thufury) v Hrubém Jeseníku. In: J. Hošek et al.: Vliv výsadeb borovice kleče (Pinus mugo) na biotopovou a druhovou diverzitu arkto-alpinské tundry ve Východních Sudetech (CHKO Jeseníky, NPR Králický Sněžník). Návrh managementu těchto porostů. Zpráva o řešení projektu VaV SM/6/70/05, (pp. 141-152). Hořovice.

  • Treml, V., Wild, J., Chuman, T. & Potůčková, M., (2010). Assesing the change in cover of non-indigenous dwarf pine using aerial photographs, a case study from the Hrubý Jeseník Mountains, the Sudetes. Journal of Landscape Ecology, 4: pp. 90-104.

  • Záruba, Q., Mencl, V., (1969). Sesuvy a zabezpečování svahů. Academia, Praha. 224 p.

  • Zeidler, M., Banaš, M., Duchoslav, M. & Lešková, M., (2010). Vliv vysazených klečových porostů na alpínskou vegetaci v Hrubém Jeseníku. Příroda, 29: pp. 37-50.

  • Zeidler, M., Duchoslav, M., Banaš, M. & Lešková, M., (2012). Impacts of introduced dwarf pine (Pinus mugo) on the diversity and composition of alpine vegetation. Community Ecology, 13 (2): pp. 213-220.

  • Zvejška, F., (1947). O vzniku horských strží v povodí Hučivé Desné. Časopis Zemského Muzea v Brně, 31: pp. 3-15.

OPEN ACCESS

Zeitschrift + Hefte

Suche